Cítím se velmi šťastná, že nejsem samoživitelka. Moje žena a já si často říkáme: "Nedokážu si představit, že bych to dělal sám." Ale dělat to sám by podle mě nebylo to nejtěžší. Nejtěžší na tom by bylo, že nemáte nikoho, komu byste mohli sdílet všechny ty malé vtipné/bláznivé/roztomilé/šílené věci, které vaše dítě ten den dělalo. Přátelé a širší rodina se o tyto věci do určité míry starali, ale ne na úrovni rodiče. Jedna z nejlepších částí mého dne je, když děti jdou spát, a jeden z nás říká druhému: "Ach, zapomněl jsem ti říct, co dnes naše dítě dělalo."