Paradox rovnosti pohlaví je velmi zajímavým zjištěním. Když se podíváte na společnosti po celém světě, uvidíte, že nejvíce prosperující a sociálně politicky rovné země ve skutečnosti vykazují největší rozdíly mezi muži a ženami. Když například porovnáte rozdíly mezi pohlavími v Dánsku nebo Švédsku, zjistíte, že jsou ve skutečnosti větší než v tradičnějších společnostech, jako je Vietnam nebo Botswana. Jedním z možných důvodů je to, že v bohatších a prosperujících společnostech, kde se s lidmi zachází spravedlivě a rovně, se mohou objevit základní rozdíly. V chudších společnostech s rigidními kulturními hodnotami existuje limit toho, do jaké míry mohou lidé vyjádřit své skutečné preference, touhy a osobnosti. To je to, co vidíme v mnoha moderních západních zemích. Všimnete si toho dokonce i na univerzitních kampusech. Čím výše se v žebříčku univerzit dostanete, tím větší bývá politická genderová propast. Pokud se podíváte na Ivy League a další školy Ivy-Plus, rozdíl mezi muži a ženami je větší než na univerzitách střední nebo nižší úrovně. Takže i v rámci univerzitního systému platí, že čím bohatší a rovnost orientované prostředí, tím více se genderová propast rozšiřuje.