Jak asi můžete říct, rád přemýšlím o prohlížečích, zejména o UX obecně. Napsal jsem o tom stovky článků. IMO jednou z nejvíce neprozkoumaných hranic prohlížečů je AI jako renderer, nikoli asistent. Co kdyby webová stránka nebyla pevně daným HTML, ale živým sémantickým objektem, dynamicky reinterpretovaným v reálném čase vaším modelem světa? Tragédií webu je, že každý web vás naučí nový dialekt uživatelského rozhraní. Každé tlačítko, navigace nebo rozvržení je mikrojazyk, který se musíte znovu naučit. Překládat by měl prohlížeč, ne vy. Představte si, že otevřete jakoukoli stránku a ta se okamžitě přeformátuje do známého designového jazyka... Např. vaše osobní gramatika uživatelského rozhraní. Umělá inteligence vám nepomůže jen používat web... umožňuje vám to vlastnit. Pokud bych vytvářel nový prohlížeč, hluboce bych prozkoumal vykreslování řízené umělou inteligencí jako personalizaci, nejen jako přilepení chatbota do Chrome.